Harmonie těla, emocí a myšlenek
Eliška Esthe Zdražilová
Babička se mě často ptá: „Co jim mám teda připravit?“ Myšleno vnuků na svačinu, když k nim přijedeme na návštěvu. Odpovídám: „Tak jako vždycky.“ Ovšem moje odpověď jí nikdy neuspokojila. Proč asi? 🙂 . Rozhodla jsem tedy pro všechny, co tak trochu tápou, napsat jednoduchý návod na „ozdravení“ klasického receptu na buchtu.
Jak vidíte, tak jsem upekla dva perníky. Jeden je z klasických, řekněme nezdravých, surovin. A ten druhý je z kvalitních surovin. Hádejte který je který? 🙂
Proč je jeden z nich tak nízký? Protože jsem jako velký maximalista použila jen celozrnnou mouku, tak prostě tolik nevyskočil. Dále v textu doporučuji dát max. polovinu mouky celozrnné. Tím pádem by měla být jeho výška někde mezi oběma extrémy. Je to také důvod, proč se peče z bílé mouky plné lepku. Těsto z ní opravdu krásně nakyne.
Oba perníky jsem podrobili ochutnávce. Všichni zúčastnění se shodli, že oba chutnají dobře. Ten zdravý, protože je zdravý, tak prý chutná lépe 🙂 . Já jsem z klasického perníku cítila víc chemie. Zdravější verze mi chutnala víc. Měla plnější a koncentrovanější chuť – kvalitní perníkové koření a kakao.
Protože už tyto suroviny nemám doma, tak jsem si je musela půjčit od maminky.
Všechny suroviny smícháme v míse, nalijeme na vymazaný a moukou vysypaný plech a pečeme cca 25 minut na 180°C.
Není potřeba využít všechna doporučení i jeden malý krůček se počítá!
Omezení bílé pšeničné mouky všem jen prospěje. Při výrobě je připravena o většinu minerálů a vitamínů, zůstává jen lepek a škrob. Bohužel naše trávení si s ní v žaludku nedokáže poradit, a tak se nestrávený lepek dostane až do střeva, kde nemá vůbec co dělat. Zalepuje tam střevní klky a těžce poškozuje sliznice střeva.
Doporučuji 1/4 až 1/2. Buď celozrnnou pšeničkou, celozrnnou špaldovou nebo celozrnnou žitnou (neplatí obecně, jen v perníku). Můžete také 1/4 bílé mouky nahradit moukou bezlepkovou – pohankovou, jáhelnou, rýžovou… nebo použít jemné ovesné vločky.
Už jste určitě slyšeli, že cukr není zdravý a když ho budete jíst hodně, budete mít cukrovku. „Klasický“ bílý řepný cukr obsahuje prakticky pouze sacharózu (z 98 %), takže živinově nemá pro tělo význam. Důvodů, proč se mu raději obloukem vyhnout, je řada. Například způsobuje pokles citlivosti na inzulín (to je ta cukrovka), překyseluje organismus a tím z něj odčerpává cenné minerály (Ca, Mg), podporuje rozvoj kvasinkových infekcí, způsobuje hyperaktivitu a neschopnost soustředění u dětí…
Hnědý třtinový cukr je na tom trochu líp, protože obsahuje vedle sacharózy ještě minerální látky, čímž se stává pro tělo mnohem užitečnější než bílý řepný cukr. Ale stále se spíš hodí pouze na sváteční slazení.
Sladidla, která považuji za zdravější alternativu jsou med, javorový sirup, rýžový sirup a sladěnka. Ale jejich použitím bychom již zasáhly do konzistence těsta (suchou ingredineci bychom nahradili tekutou).
Mléko už není tou potravinou, co si ji pamatuji z dětství, kdy se prodávalo v sáčcích, bylo čerstvé, nahoře se vysrážela smetana a umělo i zkysnout. Dnes se zpracovává často vysokou pasterizací (UHT; 135°C), ta zničí úplně všechno to dobré i to špatné. Aby toho nebylo málo, tak se mléko ještě homogenizuje (vysokým tlakem se velké tukové globule rozbíjí na malé tukové kuličky). Stává se tak zcela nestravitelnou mrtvou hmotou, která se ani po měsících nezkazí! Mimo jiné také zahleňuje a překyseluje organismus.
Pozn. POZOR některá jsou doslazovaná agávovým sirupem, ty nebrat!! Ani sójové mléko není vhodné pro děti.
Ať už použijete řepkový či slunečnicový, tak na tom budete stejně. Oba budou rafinované čili vysoce průmyslově upravované (popř. i GMO). Opět nám potravinářský průmysl předkládá mrtvou hmotu nikoli potravinu. V tomto si rafinované oleje podávají ruku s všemožnými rostlinnými tuky, jako je Hera či Stella. Nejlépe když se jim zcela vyhnete!
Peče se s ním krásně – do 180°C a je bez zápachu, aspoň ten kvalitní. Jestliže je v receptu uvedena Hera, tak bych ji nahradila máslem a ještě lépe přepuštěným máslem – ghí.
Místo vajec od slepic z klece či podestýlky použijte „šťastná“ vejce od slepic domácích či chovaných ekologicky.
Běžný prášek do perníku doporučuji nahradit kypřícím práškem do perníku BIO nebo kypřícím práškem v BIO kvalitě a perníkovým kořením. Je to voňavější volba a navíc se vyhnete E450 – difosforečnanům.
Ideálně v BIO kvalitě pro ještě čokoládovější chuť.
„Klasický“ vanilkový cukr s ethylvanilinem nahraďte BIO vanilkovým cukrem nebo vanilkovým práškem, které obsahují opravdovou vanilku nikoli chemickou náhražku.
Není nad to pochutnat si na BIO kokosu. Vůně a chuť jsou naprosto dokonalé.
Obecně sušené ovoce bývá často sířeno (na obalu označeno: oxid siřičitý – E220 až E228). O zdravotní rizicích se více dozvíte ve videu. Kupujte tedy sušené ovoce nesířené a nepřislazované, nejlépe BIO. Opět je chuťově daleko lepší.
Na základě původního receptu na perník jsem připravila zdravější variantu a tady máte ingredience:
Všechny suroviny smícháme v míse (když je těsto moc husté, přilijeme ještě trochu rýžového nápoje či vody), nalijeme na vymazaný a moukou vysypaný plech a pečeme cca 25 minut na 180°C.
Poznámka: Zdravější perník na fotce je upečený z celozrnné žitné mouky (1 HR), celozrnné špaldové mouky (1/2 HR) a jemných ovesných vloček (1/2 HR). Jinak suroviny odpovídají.
Většina receptů snese hodně a výsledek bude skoro vždy poživatelný 🙂
Dobrou chuť
Esthe