Jak otevřít srdce i bez chirurga

Téměř úplně se vytratila vděčnost, kterou naši předkové projevovali Bohu za to, že mají co jíst. Oni totiž věděli, že to není samozřejmost sedět u prostřeného stolu, neboť měli poměrně často hlad. Máte nějaký rodinný rituál, který by předcházel společnému obědu či večeři? U nás zatím nemáme žádný, ale chystám se nějaký vymyslet a zavést. 🙂

Jak vlastně souvisí otevírání srdce a vděčnost? To se dočtete dále.

Následuje velmi zajímavé vědecké pojetí toho, co vlastně všechno SRDCE umí, jestliže nemáte rádi kolik „sprostých“ slov (rozuměj cizí, odborných atd.) v jedné větě, tak přeskočte rovnou k pozitivním impulsům. Ty opravdu stojí za přečtení!

Naše srdce je tvořeno 10 miliardami buněk, které jsou synchronicky sladěny v elektrických vzorcích, jež se podobají vlnění. Dr. Bhark uvádí, že k více než polovině úmrtí způsobených onemocněním srdce dochází nenadále, v důsledku náhlého narušení uvedeného elektrického vzorce v srdci. Zdá se, že vysoká míra stresu má negativní vliv na elektrický rytmus našeho srdce. Stres není jenom reakcí útok nebo útěk. Může také pramenit z napětí v těle, když se musíme vypořádat s neustále přítomnými vnějšími výzvami a problémy, čímž se narušuje naše vnitřní spojení se zákony přírody a může dokonce docházet k porušení synchronizace našich přirozených rytmů. Dalším zdrojem tohoto napětí mohou být uměle vytvořená elektrická pole.

Srdce zraňuje ztráta spojení se světem přírody

Nové výzkumy, kterými se ve většině případů zabývají doc. Childre a Howard Martin potvrzují, že srdce je naším hlavním orgánem vnímání a není pouhou mechanickou pumpou, jež rozvádí krev po těle.

Tepající srdce se v našem těle objevuje mnohem dříve než mozek a emoční část našeho mozku se rozvíjí dávno před racionálními oblastmi. Informace vstupují nejdříve do našeho srdce a teprve poté jsou vysílány k mozku, který je roztřídí a následně předává zbývajícím částem těla, včetně srdce, takže mezi naším srdcem a mozkem neustále probíhá oboustranná komunikace. Srdce komunikuje s mozkem čtyřmi základními způsoby: neurologicky (přenosem nervových impulsů), biochemicky (pomocí hormonů a neurotransmiterů), biofyzicky (tlakovými vlnami) a energeticky (působením elektromagnetických polí).

Srdce komunikuje s mozkem neurologicky, biochemicky, biofyzicky a energeticky

V srdci se nachází 40 000 nervových buněk a tvoří se v něm neurotransmitery, například noradrenalin a dopamin (které jsou známy jako zprostředkovatelé emocí). „S každým srdečním tepem je mozku dodávána ‚dávka‘ neutrální aktivity,“ vysvětluje Howard Martin. „Srdce vyciťuje informace předávané hormony, srdečním tepem a tlakem, převádí je do podoby neurologických impulsů a zpracovává je. Neurologické signály, které srdce předává mozku, ovlivňují a regulují mnoho signálů autonomní nervové soustavy, jež následně vycházejí z mozku k srdci, cévám a k dalším žlázám a orgánům.“ Uvedené signály se zde však nezastavují, ale pokračují k vyšším mozkovým centrům, jež mají vliv na emoční zpracování informací, rozhodování a racionální myšlení.

Když byl v roce 1983 objeven atriální (síňový) natriuretický faktor (ANF), bylo srdce oficiálně nově klasifikováno jako součást hormonálního systému. Studie naznačují, že ANF potlačuje tvorbu stresových hormonů, podílí se na hormonálních drahách, jež stimulují funkci a růst našich pohlavních orgánů, a může dokonce ovlivňovat i náš imunitní systém.

Srdce při svém tepotu vytváří tlakové vlny, jež předcházejí proudění krve, protože se pohybují rychleji. Tyto tlakové vlny tvoří podstatu hmatových vjemů, které cítí lidé, jež dokáží „vykládat“ puls. „Tlakové vlny působí na krvinky v cévách a zásobí kyslíkem a živinami všechny buňky v našem těle,“ vysvětluje Howard Martin. „Tyto vlny dále rozšiřují tepny, v důsledku čehož tyto vytvářejí relativně vysoké elektrické napětí. Uvedené vlny rovněž rytmicky stlačují buňky, následkem čehož některé bílkoviny, jež se v nich nacházejí, začínají v reakci na toto „stlačení“ produkovat elektrický proud. Všechny naše buňky „vnímají“ tlakové vlny, které se vytvářejí v našem srdci, a jsou na nich mnoha způsoby závislé.“

Energetické spojení mezi mozkem a srdcem se utváří působením elektromagnetického pole srdce, které je dle popisu Childreho „zdaleka nejsilnějším elektromagnetickým polem, jež naše tělo vytváří, a má přibližně pěttisíckrát vyšší intenzitu než elektromagnetické pole mozku. Elektromagnetické pole srdce nejenže prostupuje každou buňkou v našem těle, ale rovněž vyzařuje do vnějšího světa a je možné je naměřit ve vzdálenosti 2,5 – 3 m od těla“.

Koherentní a nekoherentní variabilita srdečního rytmu

Celkové zdraví srdce se již neurčuje podle stabilního srdečního tepu, ale na základě tzv. variability srdečního rytmu. Jedná se o změnu srdečního rytmu, k níž dochází a kterou je možno pozorovat mezi jednotlivými tepy srdce. Jestliže je tento rytmus sjednocený či uspořádaný, pak je koherentní, a naopak pokud je náhodný, chaotický či rozkolísaný, tak je nekoherentní. Childreho výzkum naznačuje, že když je variabilita srdečního rytmu koherentní, pak „zvýšená uspořádanost v autonomní nervové soustavě má blahodárný účinek na tělo – včetně posílení imunity a prohloubení hormonální rovnováhy“. V případě nekoherentního rytmu se „nám stahují cévy, zvyšuje krevní tlak a ztrácíme spoustu energie. Zdravotní dopady uvedených jevů si můžeme snadno domyslet: disharmonie v našem srdečním rytmu vede ke snížení výkonnosti srdce i dalších orgánů a k jejich přetěžování, zatímco harmonické rytmy prospívají celému našemu tělu a nezpůsobují mu vážný stres.“

Intenzivní rytmus srdce má tendenci „strhávat“ sebou i ostatní rytmy v našem těle – tj. „slaďovat či zesynchronizovávat tyto rytmy podle sebe“, což je velmi zajímavá definice s ohledem na vzájemnou provázanost srdce a mozku.

Pozitivní impulsy pro srdce

Když mozek a srdce pracují v souladu, koherentně, pak námi volně proudí tvořivá energie, plyne naše komunikace a zároveň se uzdravujeme.

Výzkum doc. Childreho a Howarda Martina potvrzuje, že pozitivní pocity VDĚČNOSTI, LÁSKY, SOUCITU a PÉČE, jež vycházejí ze srdce, „vytvářejí pravidelnou variabilitu srdečních rytmů, která je považována za projev zdravě fungujícího srdce a rovnováhy nervové soustavy“.

Projevení VDĚČNOSTI vyvolává v našem těle okamžitou odezvu, která zmírňuje stresovou reakci, slaďuje náš mozek a pozitivně ovlivňuje elektromagnetické pole okolo nás svým uspořádaným koherentním zářením. Ve stavu vděčnosti je pro nás snadné uvést se do koherentního souladu, neboť naše srdce ihned reaguje na jakoukoli vděčnost, kterou pocítíme, a to dokonce i tehdy, když se tato netýká naší bezprostřední situace. Díky tomu se naše nervová soustava přirozeně zharmonizuje, zmírní se míra našeho stresu a získáme energii, kterou budeme moci využít tvořivým způsobem. Vděčnost je vysoce magnetickým stavem, a když někdo v našem okolí pociťuje vděčnost, tak ji snadno začneme zažívat i my.

Každé moje ráno začíná tak, že otevřu okno a pronesu třikrát tuto modlitbu k Matce Zemi a plně ji procítím svým srdcem.

Ó vesmírná Matko, milovaná Matko,

dovoluješ, abychom na tvém těle žili.

Děkuji ti, že jsi mi dala příležitost tady být,

děkuji, že mě živíš,

děkuji, že mě ochraňuješ.

Večer než jdu spát si projdu svůj den a vypíchnu události, za které jsem vděčná, a také to, co mě potěšilo či udělalo radost. Občas si píši i svůj vděčníček. Jeho pravidelné psaní je pro mě zatím něco nedosažitelného 🙂 , možná i proto, že by se to mělo.

Na tomto místě děkuji všem čtenářům tohoto článku i mého blogu. A také děkuji všem, kdo si stáhli a přečetli mé eBooky zdarma: Kulinářské kreace u plotny, Zdravé příkrmy – to nejlepší pro vaše miminko a 7 kroků k přijetí a propuštění bolesti.

Platí zde ono pověstné: Čemu věnujete svou pozornost to roste.

Dalším pozitivním impulsem pro srdce je nevinné vnímání. Je to stav NEPOSUZOVÁNÍ, v němž nahlížíme na svět očima dítěte. Z tohoto pohledu vidíme svět zcela nově a neobvykle a dokážeme být plně přítomní v každém okamžiku. Posuzování je součástí našeho nastavení, neboť v průběhu svého evolučního vývoje jsme museli být schopni rychlého úsudku, když jsme například potřebovali poznat, jak rychle a daleko musíme utéct, abychom se zachránili před šavlozubým tygrem. Posuzování a hodnocení je součástí našeho mechanismu „útok nebo útěk“ a pomáhá nám zůstat v bezpečí. V současné době však čelíme zcela jinému nebezpečí než před deseti tisíci lety. Neustálé posuzování, jež vyvolává stresovou reakci, nám více škodí, než prospívá.

Nyní je pro nás mnohem vhodnější rozlišovat svým srdcem, které nám umožňuje činit holističtější rozhodnutí, bez přílišné osobní připoutanosti, a pomáhá nám přijímat názory druhých. Pak budeme laskaví k sobě samým i k druhým.

Dalším impulsem pro srdce je ODPUŠTĚNÍ, které je však obtížněji dosažitelné než předchozí dva impulsy, současně nám ale přináší největší naplnění. Tato obtíž spočívá v naší reakci na zradu, chamtivost, ztrátu, stud a nepoctivost – tedy činy, které nám ublížily natolik, že jsme uzavřeli svá srdce, abychom již nikdy nemohli být zraněni. V důsledku tohoto sevření naše srdce zakrňuje, zatvrzuje se a ztrácí svou sílu podobně jako hnisající rána. A právě v této oblasti musíme čelit svým nejtěžším výzvám, které nás spoutávají a okrádají o životní sílu. Nejdříve je zapotřebí odpustit sobě samým, než budeme moci odpustit druhým. Odpuštění zahajuje proces uzdravení tím, že zbavuje naše srdce svazujících pout, oživuje je a naplňuje je souladem a koherencí, které vedou k SOUCITU.

Pokud však máte i nadále uzavřené a zatvrzelé srdce, pak nejste zraněni pouze jednou ale opakovaně působením energie, kterou vynakládáte na svou zlobu a lpění na starých křivdách.

Tyto pozitivní impulsy či základní pocity srdce vedou ke koherenci ve variabilitě našeho srdečního rytmu, která harmonizuje náš mozek a v důsledku které náš mozek slouží našemu srdci, umožňuje mu rozvíjet jeho plnou kapacitu a navozuje vnitřní i vnější rovnováhu. Uvedené pozitivní impulsy a následná koherence nás také přivádějí k Posvátnému srdci, které je prostorem nekonečnosti v našem srdci, jež nás spojuje s naší duší a umožňuje nám tak setkat se s naším duchem. Tento prostor nekonečnosti v našem srdci je zmiňován v jednom verši upanišády Chandogja:

Stejně rozlehlý jako celý vnější svět je nepatrný prostor ve vašem srdci:

nachází se v něm nebe i země, oheň a vzduch, Slunce a Měsíc, blesky i souhvězdí, vše, co vám zde náleží a co vám nepatří. To vše je nakupeno v onom malém prostoru ve vašem srdci.

Jak říká básnířka Marta Belenová:

Branou otevřeného srdce poznáváme vesmír.

Zdroj: Pam Montgomery: Léčení s pomocí duchů rostlin a stromů

http://www.heartmath.com