Harmonie těla, emocí a myšlenek
Eliška Esthe Zdražilová
Už se to blíží. Vánoce! Neodmyslitelně k nim patří předvánoční úklid. Nejsem žádný uklízecí maniak, ale letos to beru opravdu z gruntu a to na mnoha různých úrovních. Možná se vám zdá, že toho téma nijak nesouvisí s jídlem. Čtěte až do konce a odpověď jistě naleznete.
Čas je komodita, které mám stále poměrně málo. Úklid jsem musela zařadit někam mezi vaření, krmení dravé zvěře (zvuky, které děti dokážou vyloudit jsou děsivé), nočníkování, hraní, procházky a běžný chod domácnosti. V noci se této bohulibé činnosti zásadně nevěnuju! Nehodlám na sebe tlačit a zbytečně sama sebe stresovat, a tak jsem s předvánočním úklidem začala 1.10. Vada není na vašem monitoru! 🙂 Vidíte správně. Ano, opravdu už v říjnu.
Děti jsou už velké a přes den nespí (22m a 3,5 roku). Při úklidu mi velmi často „pomáhají“, případně zrovna něco ničí, zběsile běhají, perou se a když se poštěstí, tak si i v klidu hrajou. Každý den se snažím úklidu věnovat 30 až 60 minut a s nenechavými asistenty postupuji odhodlaně vpřed.
V říjnu jsem uklidila kuchyň a spíž. V těchto dnech uklízím ještě stále obývací pokoj.

V naší kuchyňské lince vládl chaos. Kvůli dětem jsme nepoužívali dvě šuplata a skřínku. Věci z nich jsme rozmístili, kam se dalo. Rozhodla jsem se, že kluci už jsou dost velcí na to, aby pochopili, že nádobí nejsou hračky, a tak si s ním nebudeme hrát. Zatím mě stále zkouší, takže musím být důsledná!
Našla jsem věcem své místo a ty, které nepotřebuji jsem poslala o dům dál. Darovala jsem pánev, struhadlo, kořenky a ještě spousta věcí čeká na to, než je nafotím a vložím inzerát na bazar (zde a zde). Také jsem darovala nějaké oblečení dobročinnému obchůdku pro hospic.
To, co už nikomu neposlouží jsem bez milosti vyhodila jako třeba staré účtenky nebo staré obnošené oblečení do bílého kontejneru.
Víte, že rozdělané či naplánované činnosti vám berou energii? Na podvědomé úrovni jim stále dáváme energii na jejich čekání na to, až na ně konečně dojde řada a my je vyřešíme.
Mám nekonečný seznam toho, co bych měla udělat a mraky rozdělaných činností. Mojí velkou výzvou je DOKONČOVÁNÍ. Jsem ten typ, co stále něco nového začíná, dělá 100 věcí najednou a to dokončování a dotahování věcí do úplně definitivního konce mi není vlastní. O to větší to je výzva. Znáte to? Jste na tom podobně?
Už více než rok se chystám napsat data na otisky ručiček a nožiček, otázka minuty. Dokončeno! Snad už dva roky chci zrušit životko, protože už mám jiný – tento týden jsem došla do pojišťovny. Konečně! Minimálně dva roky mi tu leží nedokončený svetr – během 2 večerů dodělán. Pletla jsem ho pro staršího, ale bude stěží mladšímu. Našlo by se toho už mnoho. DĚLÁ MI TO OBROVSKOU RADOST A PŘINÁŠÍ POCIT ÚLEVY.
Najde se i u vás něco, co je třeba dokončit? Přidělat obrázek, vymést pavučiny nejlépe i s pavouky… Jděte do toho!

Na druhou stranu úklid nemusí být vaše priorita a dovolit si nemít uklizeno není také zrovna jednoduché. Loni jsem předvánoční úklid vzala hodně letem světem. S dvěma malými dětmi (11 měsíců a 2,5 let) bylo pro mě sci-fi najít si čas na smejčení. Smířila jsem se s tím, že nějak víc vánočně uklizeno mít prostě nebudeme.

Debordelizaci dělám i uvnitř. Vymetám ze svého těla nepotřebné emoce, které jsou v něm leta uložené. Už jen to, že jsem si DOVOLILA mít emoce a prožívat je, byl pro mě obrovský krok minimálně jako pro Amstronga (s jeho: „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo“). 🙂 Mé velké díky patří semináři Léčení dítě v nás.
Já to tiché stvoření, které se vždy bálo dát o sobě vědět. Cokoliv říct. Tak já KŘIČÍM a to mi teda hodně pomáhá. Mám štěstí v tom, že bydlím domě a dětem to nijak nevadí. Uvolnit emoci zvukem je velmi účinný způsob. Potom taky dupu a vybrečela jsem letos už potoky slz. Maminčino oblíbené „nebreč nebo dostaneš, abys měla důvod“ mi v tom v podstatě celý život bránilo.

Dalším zdrojem energie může být i půst, kdy vypustíme z jídelníčku všechny mléčné výrobky (i mléko), maso, alkohol, jednoduchý cukr, pečivo a samozřejmě všechny průmyslově zpracované potraviny. Tradičním postním obdobím je advent, který letos začíná 29.11.2015. V tomto čase můžete svému tělu dopřát možnost pořádně si v sobě uklidit, tím že odlehčíte svůj jídelníček.
a nezapomeňte obiloviny, luštěniny, semínka i ořechy namáčet.
Na adventní půst se tak jako loni opět chystám. Už jsem vlastně i začala, když jsem 1. října vypustila ze svého jídelníčku jednoduchý cukr. Začátek listopadu byl emočně vypjatější a touha po babiččině buchtě byla silnější než já, a tak jsem zhřešila. Několik dnů jsem se z toho s buchtou v ruce vzpamatovávala. Než jsem opět našla své odhodlání postavit se tváří v tvář své závislosti na cukru.
Tím, že z našeho jídelníčku vypustíme především potraviny zpracované potravinářským průmyslem (průmysl přece nemůže vyrobit něco, co by se dalo jíst, ale o tom zas někdy jindy), pozitivně ovlivníme biochemii našeho těla a tím i pocity. Protože to, jak se cítíme, ovlivňují hormony a na ty má zas dost zásadní vliv to, co jíme.
Cítím-li se dobře, tak mám chuť něco dělat – třeba i uklízet. Uklízením, jak už víte, získáte energii a také dobrý pocit z toho, že jste udělali prostředí, v němž žijete krásnější.

S láskou
Esthe