Stačí si jen přát…

A tak jsem si přála a mé přání se mi splnilo do puntíku. Ale mělo to svá ALE.

Přála jsem si „rychlý a bezbolestný porod“ a opravdu byl rychlý – za 2,5 hodiny nebylo co řešit, a také zcela bezbolestný. Věřím, že je hodně žen, které má nebo měly podobné přání. A vyplnilo se vám? Jak vám to Vesmír zařídil?

Nepůjde o klasický porodní příběh, protože bych ráda s vámi sdílela uvědomění, která mi po čase docvakla.

A co ta ALE?

Celé těhotenství bylo bezproblémové a já se těšila na přirozený porod. Přečetla jsem hodně knih a udělala si představu, co chci a nechci při porodu zažít, chodila jsem na těhotenské cvičení, vizualizovala si porod, naučila jsem se dýchat podle Hypnoporodu atd. Přípravu jsem tedy vůbec nepodcenila ba naopak. A nezapomněla jsem si často říkat svou mantru: „Můj porod bude rychlý a bezbolestný“.

A také byl. 

Jen nebyl přirozený a vzpomínka na něj v podobě jizvy mě bolela ještě několik měsíců poté.

Začala jsem se ptát PROČ? Kde jsem udělala chybu?

Mohla bych vinu hodit na miminko, které už bříšku ukázalo jsou obrovskou tvrdohlavost a neotočilo se hlavou dolů, ale to jsem neudělala. Přemlouvala jsem ho, cvičila jsem nějaké prostocviky a nic. Nic nepomohlo. S pomocí EFT jsem se snažila vyrovnat s tím, že mě s největší pravděpodobností čeká namísto přirozeného porodu císařský řez.

Těžce jsem nesla, že se mi domeček z karet rozbořil před očima. Poloha koncem pánevním je dobrý důvod pro císařský řez v podstatě mi ho v porodnici nabídli. Do poslední chvíle jsem tajně doufala, že se miminko otočí, ale je to prostě svérázná bytost, jak už mi ukázal při početí.

Ano, „plánovaný“ císařský řez bývá rychlý a bezbolestný, že mě to nedošlo dřív.

Navíc císařský řez měl pro mě nálepku NIKDY. Ne, takto bych nikdy rodit nechtěla. Vždyť to není porod, ale vyndání dítě z břicha. Pohrdání. Odpor. Odmítnutí. Dobré energie na to, aby si Vesmír řekl: „Aha, tak tuto zkušenost potřebuje prožít.“

Mohla bych vinit sama sebe, že jsem se víc nesnažila a nepřekonala strach z porodu koncem pánevním, kdy jde hlava naposled a má daleko větší rizika než ten klasický. Že jsem nenašla odvahu se za své přání postavit a prosazovat přirozený porod.

Bylo těžké si přiznat, že vše nemám pod kontrolou, že nejsem hlavním hrdinou tohoto příběhu a že stejný podíl na tom, jak bude porod probíhat, má i dítě.

Konec dobrý, všechno dobré… nebo ne

Několik dní po termínu mi praskla plodová voda, a tak jsme vyrazili do porodnice, kde se potvrdilo, že miminko si stále lebedí v opačné poloze. Doporučen mi byl císařský řez, protože odhadovaná váha dítěte byla 4 kg. Bez jediného stahu a známky bolesti jsem porodila své první dítě.

Řez a jizva mě však bolely ještě dlouhé měsíce poté.

Neproběhl oxytocinový rauš, aby zažehl lásku k dítěti. Dlouho jsem si k němu hledala cestu, aby péče o něj nebyla jen povinností. K odloučení od dítěte po porodu další obrovské mínus pro císařský řez.

Ale tu nálepku NIKDY jsem mu už strhla…

S láskou Esthe