Harmonie těla, emocí a myšlenek
Eliška Esthe Zdražilová
Důvěřujete svému miminku? Hodně divná otázka, že. Možná ke splnění vašeho největšího přání, mít miminko, stačí jedno pouhé uvědomění, které má moc změnit celý váš život. Mě ho teda změnilo.
Začnu ze široka a seznámím vás s příběhem jak z červené knihovny, tak, prosím, nebuďte netrpěliví. 🙂
Do kostela jsme dorazili s 15 minutovým zpožděním. Farář už chtěl odejít. Naštěstí ho fotografka přemluvila, a tak na nás teda ještě chvíli počkal. Říkáte si: „To se přece nemohlo stát.“ No, nám se to opravdu stalo, nekecám, a přineslo nám to štěstí.
Záhy poté následovalo společné rozhodnutí založit rodinu. Po miminku jsem toužila už velmi dlouho a konečně jsem byla se správným mužem a ještě k tomu vdaná paní. 🙂
Vysadila jsem HA a nechali jsme věcem volný průběh. Po jednom milování jsem cítila zvláštní šimrání v podbřišku. Říkala jsem si: „Že by to bylo ono?“ Vsadila bych se s vámi v tu chvíli o cokoliv, že se zadařilo a miminko už je tady s námi. Veškerou mou radost, nadšení a jistotu, že jsem těhotná, spláchl červený proud menstruace.
„Jak to? Vždyť jsem to přece cítila. Cítila jsem, že jeho příchod a teď je pryč.“ Nechápala jsem to. Domeček z karet se zřítil. Bylo to obrovské zklamaní a bolest. Dokonce jsem brečela v náručí svého muže, což pro mě bylo nemyslitelné. V té době jsem své city raději držela v sobě, protože jsem nechtěla před nikým ukazovat svou zranitelnost.
Má vnitřní moudrost na sebe nenechala dlouho čekat a já POCHOPILA, že dušička dítě přesně ví, kdy má přijít na tento svět.
S důvěrou a s pokorou jsem jí řekla: „Jsi to ty, kdo ví nejlépe, kdy je ten správný čas se narodit.“
Tato slova jsem plně procítila ve svém těle. Plně jsem přijala, že vše je, tak jak má být. Bylo to velmi osvobozující pochopení. Veškerá moje sevřenost, napětí a lpění se uvolnili a vytvořil se prostor pro nový život. I po letech vnímám tento okamžik jako velmi silný a zlomový.
Dostala jsem se do svého středu a vnímala jsem, že ať příští cyklus skončí menstruací nebo těhotenství jsou pro mě obě tyto varianty stejně dobré, správné. Byl to prostě pocit.
Jako by na to dušička čekala, příští měsíc jsem otěhotněla. Jsem vděčná za to, že jsem to pochopila, tak rychle a nemusela prožívat nekonečný kolotoč snažení se, doufání, že snad a následného zklamaní. To opravdu neznám, a tak snad nebudou mé myšlenkové pochody úplně mimo.
Milá ženo, dočetla-li si až sem, možná je to vzkaz od dušičky tvého miminka, která netrpělivě čeká až pochopíš, procítíš a integruješ to, co skrze tyto řádky k tobě přichází.
Nezapomínej při touze a snažení se o miminko opustit mužskou energii – aktivitu, dávání, mysl, plánování, výkon atd. a posunout se do své síly, do ženské energie – přijetí a dovolení. Prostě pusť opratě a důvěřuj životu a tomu, že vše, co se děje je, tak jak má být, a že miminko k tobě přijde ve správný čas. Nech věci plynou, ač se to zdá jako ten nejtěžší úkol.
Miminka nepřecházejí na svět na základě našich plánů 🙂 Touží po otevřené náruči, milujícím srdci a měkké, teplé a vyživené děloze.
Neznamená to, že od teď budeš už jen pasivně čekat až na tebe sestoupí Duch svatý. Pravděpodobnost neposkvrněného početí je značně mizivá. Marie byla jen jedna! 😀
Nemusí to být jediná brzda pro splnění tvého velkého snu. Možná se bojíš ukázat celému světu, že jsi žena. Možná máš strach ze všech těch změn, co tě s příchodem potomka na svět čekají. Možná dušička miminka touží po mamince, která má skutečně ráda sama sebe, a tak mu bude moci dát právě tolik lásky, kolik potřebuje. Možná, možná…
Nejen sílu postavit se všem svým strachům a vybudovat si láskyplný vztah k sobě sama, ale mnohem víc na vlastní kůži zakusíš v emailové kurzu Královnou svých emocí.
PS: Volné pokračování ale v jiných kulisách si přečtěte v článku Jak jsem překonala strach z potratu a jak vypadal porod této svéhlavé bytosti si přečtěte v článku Stačí si jen přát…