Následuj svůj vědomý dech

Dech. Prostě dýcháte, jinak byste tu nebyli. Banalita. Bez vzduchu vydrží normální člověk pár minut. Super trénovaný potápěč přes 20 minut. Jeho sílu a neuvěřitelné možnosti zkoumám na vlastním těle. A kam mě vede? Čtěte dál.

V dubnu jsem se zúčastnila semináře Jen dýchej Martiny Chalupníkové v Kutné Hoře. Vědomý dech a zaměřenou pozornost považuji za velmi silné nástroje sloužící k uvolnění napětí v těle. Vlastní zkušenosti jsem předem měla, protože dech používám na uvolňování emocí. I tak jsem byla zvědavá, co nového se dozvím.

Už první zážitek při hledání záměru byl pro mě hodně nečekaný. Skoro bych řekla zlomový. 🙂 Svou pozornost jsem při meditaci na záměr zaměřila do svého srdce. Objevila jsem v něm smutek. Byla jsem tam s ním. Vědoma si jeho přítomnosti. Pobyli jsme spolu, a pak se objevila radost.

WAU! Celé mé srdce přetékalo radostí. Rozlévala se do celého těla a já v ní jen byla. Možná jsem se i trochu bála, že za chvíli bude zase pryč. Uvědomila jsem si, že:

Stejně jako si máme dovolit prožívat bolest a ostatní „ošklivé“ emoce, tak si máme také dovolit se radovat, cítit se šťastní až blažení.

Jde o dvě strany jedné mince. Jedna bez druhé nemůžou existovat. Obě musí být v rovnováze. Bez přijetí toho negativního, si nedovolujeme přijmout to pozitivní. Život tak zůstává průměrný, šedivý a nudný.

Na semináři o dechu jsme jak jinak většinu času dýchali. 🙂 Snad úplně všem se tak z těla uvolňovaly potlačené emoce. Plakali, propouštěli vztek a další emoce. Upřímně jsem čekala, že se to bude týkat i mě, a tak jsem se nijak zvlášť netěšila. 🙂

Byla jsem velmi překvapená, když se mé očekávání nenaplnilo. Dech mě nevedl stejnou cestou jako obvykle. Moje tělo se naplňovalo energií, vzrušení vzrůstalo. Had zvedl svojí hlavu (kundalini energie). Tohoto potenciálu jsem bohužel nevyužila. Nedovolila jsem si plně se tomuto procesu odevzdat. Jsem až moc stydlivá na to mít veřejně orgasmus.

Jen tak a bez usilovné práce na sobě by se to pravděpodobně nestalo. S kundalini energií si už poměrně dlouhou dobu jen tak hraju, protože mě to baví. Tento zážitek mi ukázal, že díky veškeré bolesti, kterou už jsem dokázala odevzdat, se ve mě vytvořilo dost místa na to ocitnout se čas od času v extázi.

Přineslo mi to několikanásobně větší prožívání všeho v těle. Stal se ze mě požitkář, který si naplno užívá třeba dotek vlahé trávy na bosých nohou. Smyslnost, slast, rozkoš. By mohla být ta správná slova, kterými by se to dalo popsat.

Možná mé požitkářství nesouvisí pouze s dechem, protože už více než půl roku poctivě posiluji svůj střed. Jak na to? Třeba takto:

Centrování

• Postavte se nebo se posaďte do uvolněné vzpřímené polohy a zavřete oči.
• Položte si pravou ruku pod pupek a levou ruku na záda přesně proti pravé ruce, dlaněmi proti sobě.
• Vdechujte zhluboka nosem a s výdechem nechte veškerou svou energii vědomě proudit do svého středu.
• Spojte se se svým středem a odevzdávejte se mu hlouběji a hlouběji, až jasně ucítíte, jak vám tam pulzuje krev.
• Dovolte pocitu pulzování, aby vás stahoval hlouběji a hlouběji do nalezení a projevu vašeho středu.

z knihy Tao a síly ženské sexuality od M.D. Piontek

Je to velmi pomalý proces vyžadující vytrvalost a disciplínu. Svůj střed můžete začít cítit až po týdnech či měsících. Ale stojí to za to. Tak vytrvejte!

Centrování beru jako základ pro další dobrodružství, která můžete zažít při práci s vlastní energií. A je to zábava!

S láskou Esthe